Někdy v roce 2002 jsem vyrazil na sraz ruských motochodů na hrad Svojanov. Cesta z Malšic u Tábora probíhala jako po másle asi 40 km. V obci Kámen, resp. těsně před ní, když byla vyhlídka na dominantu této obce, hrad Kámen, nejideálnější, ozvala se divná rána z míst, kde bývá motor. Čas na zastávku a svačinu. Po chvilce rozjímání a zkoušce základních funkcí - otáčení řidítek, kol a setrvačníku, jsem se jal zkusit pohon. Nastartování proběhlo, ale běh motoru byl za doprovodu klepání připomínajícího bušení hluchýho na vrata. Nepomohlo ani cca pětiminutové zamyšlení a seštelování všeho, co má štelovací šroub. Po důkladném kochání se okolím se dostavila odtahka. Po několika zatáčkách, kdy se sajda nekontrolovatelně zvedala a nutila mě odlítnout na provazu, jsem se pokusil zvednout ruku a pokynout otci, jenž řídil pohotovostní vozidlo, že je nutné zastavit. Na to co se dělo, ale bylo potřeba obě ruce, jinak by se to splašilo do pole. Zablikáním něčeho, čemu v Rusku říkají dálkové světlo, se nakonec podařilo zastavit....
Doma proběhla demontáž motoru, dělení a ejhle! Objevil jsem, co se stane, když je klikovka mírně porézní. Správně, praskne. A byla ukázkově vejpůl. Nic se neděje. Napsal jsem Pavlovi Kučerovi do Brna a objednal jsem kliku novou. Šla přímo z výroby z Irbitu, ale po dvouměsíčním čekání přišla ve stavu, který byl v místech určených na šály, obdobný, jako v místě lomu předchozího produktu. Tak jsem provedl standardní reklamaci. Dalších pár měsíců čekání a úspěch se dostavil, dokonce jsem se dozvěděl, že klika je litá, nikoli kovaná, a že kvůli mě změnili technologii lití, aby obdobným vadám zamezili. Chvilku jsem v tom oboru dělal, tak asi vím, co přesně udělali:-)
Dodávám pár nekvalitních fotek, ale aspon je vidět, jaké tenkrát byly chytré telefony.
